na Blog.cz

Tak jsem se zase po dlouhé době rozhodla napsat článek. Stalo se zpoustu věcí a já vůbec nestíhala psát..

Za prvý všechno jsem posrala. Za druhý měla jsem angínu. Za třetí mám novou vodránu.

Za čtvrtý po dlouhý době jsem si užila bdsm. A poprvé s kolíšky. Uplně nej skvělí.

Přítel říkal že to ze mě uplně teklo jak jsem byla vzrušená byla jsem fakt uplně mimo tak zas dlou nenapíšu povídku protože nebudu vědět o čem a nebudu dost nažhavená :D..

Tak si musíte prostě počkat.

Těším se až můj páníček bude mít zas čas a já ho popsrosím achjo...

Larva - Představi a myšlenky ---- Spontální

Schéma - Opakování ektogení fantazií

Element - Bytost vytvořená vědomě, záměrně, magií

Fantom - Zemřelí, duchové

Element je závyslí na času a cíli

Forma elementála je libovolná a vytváří se intenzivní emaginací

Forma musí dostat jméno, pokut neexistuje.

Elementálů je vůlí a imaginaví jeho tvérce impregnován účinek, který má způsobit.

Imaginace

Vůle

Přivolání je vytvořený elemetál svím jménem obvykle pro posílení jeho existence udílí magik elementálů příkaz, aby se rozpustil ve světelném moři. Po dobu své existence může být elementál poután na určitém místě (kamená zeď nebo skála)

... já bych mu říkala pán ale on to nechce musela bych se ho asi zeptat a taky to udělám. Zeptám vlasně ho musím poprosit uvidím moc nemá rád tuhle omáčku říka že o to nejde jenže já to mám kdesi v hlavě.

Prej na mě vyzkouší kolíčky dneska jsem párkrát dostala a vůbec mu nevadí že se u toho směju. Asi to nebere jako se píše na netu je to prostě individuální to co se někde píše jsou to žvásty. Každý člověk je original i vám se líbí něco jiného.

Já jsem zjistila že se mi líbí obojí. Takže jsem něco jak switch. Ale víc jsem submisivní switch. :D skoším nové a nové věči podle toho jaky se mi zvyšuje práh bolesti.

Teďka jsem měla angínu a vím že moc dlouhodobou bolest nemusím tak uvidím co udělám na ty kolíčky ale děsně mě to vzrušuje takže to asi bude mít i trochu jiný účinek.

A prej si o vyliskání mám říct a tak někdy je sice nedoruzumění ale já vím že on to myslí tak jako že se mi to líbí ale já to občas zapomenu.

Ale stím sem měla počítat on není žádný idiot snad ho to nijak nezmění k přístupu k ženám nebo si to budu navždy vyčítat...

Ty jo pořád na tím přemýšlím a našla jsem pár skvělejch stránek pro lidi jako já.

http://www.bdsm.cz/ třeba tahle rozebírají proč je člověk takoví jsou tam i povídky docela mě to pomohlo že nejsem jediná a tak. Pokut se cítíte jako já tak tam klidně zavítejte..

Ale teď k tomu hlavímu.

Myslím zas na to..

Jak jsem někde ve sklepení. A jak si tam semnou nějakej dominant hraje jsem přivázaná ke stropu rukama nahoru a on mě byčuje a hraje si semnou...

Vím že spoustu mích povídek není takhle tematických jsem jsem se snažila bejt trochu normální...

Nacházíme se v budoucnosti hodně vzdálené ode dneška od teď, co to čtete. Je mnohem více laboratoří na biomechaniku a klonování. Na zkoumaní hranic lidí. Někdo cestuje už i vesmírem ale není to tak časté. V této době se hodně rozvinula technika díky zásadnímu objevu v roce 2020. Který většinu teorií změnil. A lidé patlají po nových, chtějí se zdokonalit a být lepší.

Vláda se spojila, už nejsou státy je pouze jeden stát, který se jmenuje Unie. Prezidentem této země je Re Gud. Jeho chyby si projevují na tom, že jsou vidět hluboké rozdíly mezi vrstvami. Dává volnost vědě a tím pádem je v této časti velká kriminalita kůly penězům a zvrhlým vědcům. Pro to vznikla tajná společnost Kass, která se snaží je udržet na uzdě.

Móda se změnila i zbraně se změnili. Někteří lidé už nejsou úplní lidé, ale mají v sobě gen zvířete. Lidé si zahrávají s přírodou.

Společnost kas se nachází v tajné státní budově ve městě, které už zaniklo původně se jmenovalo Praha a dnes se jmenuje Modulate 3 protože patří mezi třetí hlavní město Unie. Vlastně celá ČR je Modulate 3 protože se její města spojila v jedno.

Musím se z toho vypsat nebo to nezvládnu.

Chtěla bych to chtěla bych aby mě někdo znásilnil aby se udělal do mě. Aby mě spoutal aby mě ojel robertkem.

Už nevím brečím je mi smutno po mím miláčkovi. Potřebuju aby mi někdo někdy řekl co mám dělat. Achjo ja jsem divná jak stím kurva mám žít.

Já nejsem normální. Chrtěla bych bejt normální jenže je to tak děsně chci. Aby si semnou někdo hrál abych ho poslouchala abych ho třeba udělala abych udělala všechno co chce..

On se probudil a vyděl vedle sebe známou léčitelku lesního města. Zatřásl s ní, aby se probudila a otevřela oči. "Ach děkuji vám, ale to nemuselo být. Měl byste, odpočívat a nepít budete muset u mě zůstat tři dny, abych si byla jistá, že jste zdraví" a upřímně se na něj usmála.

"Ale to nejde", zaprotestoval. A vypadal rozzuřeně a na jemném elfském obličeji mu vyskočila žíla. "Ale nebojte se. Tak strašné to zas nebude, bylo by to pak na mě, že se vám něco stalo" Jeho obličej trochu zchladl. "Dobře tedy" nevypadalo to, že se mu to zrovna líbí.

Energicky si stoupla, odvedla ho na svoje lůžko. "Dnes je úplněk. Musím pro byliny. Které v jiné době jsou neúčinné nebo nerostou. "On jí ignoroval a lehl si na své lůžko, které mu určila. Vůbec ho nezajímalo, co říká.

Odešla jsem. Slétla jsem ze svého stromu. Vyšla z města kde byliny, rostli. Musela ujít pěkný kus. Protože rostly každá jinde.

Zastavila se na mýtině. Kde vládl nádherný klid. Noční svítící motýli poletovali nad travami. Sehnula se pro bylinu. Která zářila, fialovím světlem a kolem ní byli obvykle bílé oblázky. Chytila stonek a utrhla pouze květ a dala do brašny. Poté se květiny poklonila na náznak úcty, aby mohla znovu přijít.

Najednou zaslechla menší šustění o zem. Zvedla zrak od květin a zahleděla se do keře. Něco tam leželo a tak se přiblížila, aby zjistila co to je a komu mám konkrétně pomoci. Na jednu stranu se bála, nevěděla, co jí tam čeká, snad to není past nebo něco podobného.

Za keřem ležel vlk, který měl opravdu velkou ránu na hrudníku a vypadal, že pokut mu nikdo nepomůže, zemře. Její elfí city to nemohli překousnout a nechat ho tam na pospas. Zvedla ho ze země mě vší silou. A odletěla do svého domu.

Tam ho položila do své postele. Velmi těžce oddechoval. Ošetřila mu ránu, zavázala a čekala, jestli se probudí, ale stále spal.

První rány mu nic neudělaly, on se jen smál " vždyť jsi jen štěně a proti mně sílu nemáš". Chvilku uhýbal mým ranám a kousancům. " No když si chceš hrát, tak si mě chyť". Rozeběhl se a tak jsem se rozhodla běžet za ním. Cítila jsem, že moje tělo má opravdu sílu, kterou musí někde vypustit a to jsem právě dělala na jednu stranu jsem si uvědomovala co dělám ale na druhou jsem to nemohla ovládnout. Příšerný pocit bezmocnosti sakra co to dělám, proč za ním běžím.

Uvědomila jsem si to, až když bylo pozdě. On vběhl do jaké si brány a já teda mé vlčí já bez mého lidského vnitřního hlasu běželo za ním. Na nádvoří do kterého jsem vběhla byli zapálené pochodně. Rozhlížela jsem se a zjistila jsem, že zmizel. Otočila jsem se a zjistila že brána se zamnou zavřela. Kolem mě se objevili lidé což mojí vlčí duši rozrušilo a tak jsem začala šílet a snažit se roztrhat všechno kolem sebe řvala jsem jak šílená.

Chtěla jsem roztrhat všechno kolem sebe. A nic nechat nedotčený. Ale byli rychlejší jak já uhýbali mým ranám. A smáli se vypadalo to že se baví a mě to ještě více burcovalo k útoku. Běhala jsem proti nim. Moje vlčí duše je opravdu nezadržitelná pomyslela jsem si. Sakra vždyť jsem proti všem sama. Najednou mě začal jeden z nich provokovat a tak jsem po něm začala víc dorážet. Až se nakonec rozběhl z ničeho nic.

A tak jsem běžela za ním. On uprchl kamsi do hradu. A tak jsem ho následovala. Když jsem se přiblížila ale k oprýskaným vchodovým dveřím. Nikdo mě nenásledoval jen se všichni ohlédly a čekali co udělám. Bylo mi to podezřelí a tak jsem. Chytila další vlčí amok a začala trhat dveře předem mnou proto, že jsem si myslela, že mají něco špatného v úmyslu.

Všichni na mě koukali jako na blázna nedivila jsem se jako člověk ale jako zvíře mi to bylo jedno. Vyrazila jsem proti nim což nečekaly. A začali ječet. A prchat po náměstí. Po chvilce je to přestalo a začali se měnit ve vlky.

A hnali se po mně. To jsem nečekala a jediné místo kam se schovat byl ten hrad a tak jsem zdrhla do zaječích. A to byla chyba za stran na mě hodili jakousi síť která mě spoutala a já se nemohla ani hnout. "Máme jí, bestii jednu" zvolaly.

Popadli mě a odtáhli mě do nějaké místnosti, kde to děsně smrdělo psími chlupy. " Tady jsi mezi svými" řekl jeden z nich posměšně.

Moje vlčí duši to rozlítilo tak že roztrhala síť a začala vyvádět. Trvalo jí asi hodinu než pochopila že to nemá cenu že je to zbytečný že se odsud nedostanu ani, kdybych chtěla sebe víc.

Člověka naplňuje může projevit svůj názor. Dříve lidé moc tuto svobodu neměli nenarodila jsem se v té době a moc informací nemám okolí mi je moc neposkytlo. Ale pořád se mluví o komunistech ale když se o tom mluvilo brala jsem to jedním uchem tam a druhým ven a teď když bych se ráada zapojila.

Nic nevím...

Jsem ráda že je svoboda slova můžu si psát co chci a o čem koliv a každemu to může bejt jedno.

Nevím co o tom moc psát. Achjo pro mě velmi složitá věc.

Ale podle mě je svoboda i v myšlení nejen ve slově člověka pak ten názor tolik netíží a může si říct co chce.

Tak zítra je mi oficiálně dvacet. Co stím nevím...

Od přítele jsem už dostala dárek pro velký holky světle modrého robertka.

Mno a od jeho rodičů moje oblíbené japonské komixi...

No a ještě mi přiveze kolo...

Skvělí co já mám koupit ale jemu ke dvacatinám...

Achjo.. Sobě jsem si koupila s přítelem napůl vodnici...

Ty jo co bych více napsala nevím. Asi by to nebylo ani moc zaživný. Asi budu jen psát povídky koukat na anime japonké a číst japonske komixi a Poterra...

Možná se ze mě stane šamanka...